Pár slov ke stávce pracovníků v dopravě
07.03.2010
Vážení voliči, v současných dnech a hodinách hýbe naší společností téma stávky či nestávky pracovníků v dopravě.
Naše země se nachází ve velmi špatné hospodářské situaci a všichni to dobře víme. Zdanění zaměstnaneckých výhod, které je dnes jádrem pudla, prošlo sněmovnou v řádném legislativním procesu a dokonce i senátor Štěch, který se dnes tluče do prsou a ohání se, jaké je to v civilizované Evropě, pro toto znění zákona v senátu hlasoval. Když si vezmeme, že legislativní proces probíhal více než půl roku, tak se jako vskutku dojemná jeví starostlivost, že by v té době o civilizované Evropě nikdo nevěděl. Již několik let je možno se dozvědět o majetkových přiznáních politiků od centrální až po komunální úroveň. Nikde jsem se však nedočetl, že by se něco podobného dalo zjistit o majetku odborových bossů. Možná by to také zajímalo řadové odboráře. Snad se jednou dočkáme i této vymoženosti a jak po tom volá sociální demokracie - budeme si minimálně před zákonem všichni rovni.
Ale zpátky ke stávce a nestávce. Jsem přesvědčen, že za této situace, kdy naše země není vůbec ve skvělé kondici, by stát neměl ustupovat žádným nátlakovým skupinám, jejichž jediným zájmem je jen starost o vlastní kapsu a tento zájem dovedně maskují řečmi o tom, že hájí zájmy nás všech.
Ve světle událostí těchto několika dní je pak na místě se ptát, proč kraje tak spěšně uzavřely 10 ti leté smlouvy s Českými dráhami a proč nedaly příležitost také dalším dopravcům.
To se to pak dobře stávkuje, když máte monopolní postavení a spoléháte na to, že vaše špatné hospodaření jako obvykle zaplatí stát. Stát jako rukojmí - tedy vlastně my všichni.
Možná vědomě, možná jen neúmyslně máme reálnou šanci , že se takto prostávkujeme až ke státnímu bankrotu.
Pavol ukša
